Vítejte na stránkách věnovaných našim chovancům. U každého druhu najdete víceméně stručný popis a fotogalerii.

Morelia amethystina – krajta ametystová

 

      

 
Lokalita výskytu: Indonésie, Papua Nová Guinea, Filipíny, Austrálie

 

 

Popis: Tato krajta patří mezi velké hady. Rekordní nameřená délka byla 8,5 metru, ovšem nejčastěji tato krajta dorůstá do délky 5 metrů.Tělo má relativně štíhlé. Zbarvení je celkem variabilní od hnědé přes olivově zelenou až zelenožlutou, někdy s černým kosočtvercovým či příčně pruhovaným vzorem. Šupiny vytváří atraktivní, purpurově-modrý (ametystový) lesknoucí se efekt, obzvlášť na slunci. Břišní šupiny mají kávově světlou, někdy světle pistáciovou barvu.

 

 

Způsob života: Mláďata krajty ametystové se stejně jako mláďata jejích příbuzných, krajty tmavé (Python molurus bivittatus) a krajty mřížkované (Python reticulatus), zdržují většinu času ve větvích stromů, avšak narozdíl od svých stejně velkých, ale mohutnějších příbuzných, není krajta ametystová v dospělosti striktně terestický (pozemní) had a i v dospělí jedinci tráví v korunách stromů podstatnou část svého života. K tomuto způsobu života je její štíhlé tělo dokonale uzpůsobené, protože i přes svou štíhlost disponuje velikou silou. Vyskytuje se převážně v močálech, deštných pralesech i v blízkosti vodních toků. Jako všichni hadi je krajta ametystová výborný plavec a poměrně často a ráda tráví čas také ve vodě.

 

 

Potrava: Jídelníček tohoto hada je velice různorodý. Tvoří ho stejně jako u jiných velkých krajt savci a hlodavci přiměřené velikosti. Specialitou tohoto druhu je lov středně velkých ptáků a koloňů, které loví právě z koruny stromů, kdy je chytá během letu. K tomu má také dobře uzpůsobené zuby, které jsou až dvakrát delší, než u jiných velkých krajt. Nepohrdne ale ani ještěrem.

 

Zajímavost: Krajta ametystová je navzdory své štíhlosti schopna strhnou, udusit a pozřít dospělého klokana. Toto si ovšem může dovolit jen opravdu velký jedinec.

 

 

Způsob lovu: Jak už bylo zmíněno, krajta ametystová je škrtič. Teplokrevnou kořist detekuje tepločivnými jamkami, které má umístěné na horním rtu a tak ji dokáže přesně lokalizovat i za nulové viditelnosti. Dále pak velmi citlivým čichem v podobě rozeklaného jazyka, který zachycuje molekuly pachu ze vzduchu a identifikuje je v Jacobsonově orgánu, dokáže přesně určit kde se kořist momentálně nachází. Na zrak příliš nevsází, ale při lokalizaci rychle se pohybující kořisti se zrak stává nezbytným pomocníkem. Když se kořist dostane do správné vzdálenosti, krajta zaútočí a s nebývalou rychlostí a přesností se omotá kolem kořisti. S každým výdechem kořisti smyčky svého těla stahuje, dokud jí neudusí. Potom svoji kořist pozře vcelku, většinou od hlavy po směru růstu srsti.

 

Zajímavost: Co jsem u své krajty ametystové vypozoroval - pokud se kořist chová agresivně má v záloze zvláštní strategii lovu. První třetinu těla postaví do výšky a na kořist zaútočí ocasem a poslední třetinou těla, kterou kořist omotá a udusí. Tím pravděpodobně eliminuje nebezpečí pokousání od kořisti do citlivých míst, zejména hlavy.

 

 

Rozmnožování: Samice může naklást 12-20 vajec, obvykle jednou do roka. Vejce se inkubují okolo dvou měsíců. Jelikož jsou plazi „studenokrevní“, lépe řečeno s proměnlivou tělesnou teplotou, která závisí na teplotě okolního prostředí (poikilotermní), vejce samice zahřívá pravidelnými záškuby těla. Taková samice vypadá, jakoby škytala. Čerstvě vylíhlá mláďata jsou plně soběstačná a aktivně loví malé savce a hlodavce.

 

 

Chov v zajetí:  Jako u všech velkých hadů by terárium mělo mít maximální možné rozměry. Minimální rozměry chovné nádrže pro dospělého jedince jsou udávány 250cm*150cm*120cm (d-v-h). Každopádně čím více, tím lépe. Teploty udržujeme ve dne v rozmezí 28-32°C a v noci s poklesem o 5 – 8°C. Vlhkost vzduchu by se měla pohybovat v rozmezí 70-80%. Naprostou nutností ve výbavě terária jsou bytelné větve pro lezení a velký bazén, protože jak už zde bylo psáno, tato krajta ve vodě pobývá celkem často a ráda.

 

 

 

Závěrem: Tento druh není v současnosti v přírodě nijak ohrožen, ovšem jejich přirozené prostředí (deštné pralesy) je ohroženo stále větší těžbou dřeva. V teráriích není tato krajta příliš častým chovancem, snad pro její velikost a sílu v kombinaci s agresivitou. S chovem tohoto hada by právě kvůli těmto důvodům měl začít pouze zkušený chovatel.

 

 

 

Vytvořeno ve spolupráci s kolegou chovatelem "PARA"
31.08.2013 17:18:58
halapremek
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one